Tento blog vznikl v rámci oboru Politická a kulturní geografie na Ostravské univerzitě v Ostravě

Japonská Takešima nebo Korejské Dogdo?

2. listopadu 2011 v 23:56 | Jana Dračková, David Bulawa
Japonsko je zemí, kterou ze všech stran obklopuje moře. Ale i když zde nenajdeme žádné pozemní hranice, vedl nebo stále vede tento stát dlouhodobě přetrvávající spory o území některých ostrovů s několika sousedními zeměmi. Příkladem můžou být dobře známé územní spory se Sovětským svazem o Kurilské ostrovy nebo s Čínou o Senkakské ostrovy.
Japonsko, má nicméně dlouhodobě hlubší problém a to se zemí nejbližší - Jižní Koreou.


Spor vedou o malé souostroví v Japonském resp. Východním moři (oba státy sem rovněž nemohou dohodnout na názvu tohoto moře). Každý z těchto států má pro ostrovy vlastní název, japonsky jsou známy jako Takešima, korejsky se nazývají Dokdo.

Dva ostrůvky a zhruba přibližně 35 útvarů, jejichž celková rozloha je nepatrná - kolem 46 akrů, jsou převážně neobydlené, s výjimkou korejských rybářů, jejich rodin a korejské pobřežní hlídky, které zde byly nasazeny po roce 1953. Ostrovy nemají skoro žádný ekonomický význam, kromě rybolovu, pár nalezišť zemního plynu a nerostných zdrojů, zde nic nenajdeme. Nicméně kombinace korejské křivdy nad koloniálním dědictvím, územní konflikty a několik nevyřešených bilaterálních a regionálních otázek zajišťuje, že tato věc bude i nadále diskutabilní.

Celý tento problém nastal po 2. Světové válce, kdy Japonsku, jakožto poraženému státu, byly odebrány všechny válkou nabyté území společně se všemi malými ostrovy, které vlastnilo ještě předtím. Všechny tyto ostrůvky mělo opětovně získat po podepsání mírové smlouvy v roce 1951 v San Francisku. Ostrovů bylo však tak mnoho, že se na smlouvu všechny nedostaly. Tyto ostrovy se tedy dostaly pod korejskou vládu.

Zajímavá je analýza rozdílného postoje široké veřejnosti k této otázce v obou státech.

V Japonsku je Takešima resp. Dokdo vnímána jako malé souostroví, které zajímá jen velmi málo lidí, s výjimkou místních politiků a lidí pracující v rybolovu v prefektuře Shimane.
Na druhou stranu v Jižní Koreji je tento střet zájmů považován za problém národní hrdosti, který úzce souvisí s minulostí, kdy Japonsko kolonizovalo Korejský poloostrov. Pro mnoho Jihokorejců tedy ostrovy nejsou jen předmětem sporu, ale národní symbol a připomenutí historické agrese Japonska. V televizním projevu 25. dubna 2006, jihokorejský prezident Roh Moo-Hyun zdůraznil, že: "Dokdo není jen otázka vlastnictví. Je to otázka úplného vypořádání s koloniální japonskou historií a symbol úplné korejské suverenity." To je také důvod, proč Jihokorejci nechtějí podat žádost k Mezinárodnímu soudnímu dvoru (ICJ). Bojí se, že kdyby rozhodl ve prospěch Japonska, bylo by to de facto historické potvrzení Japonské koloniální nadvlády.

Jižní Koreji snaha o zachování nadvlády na Dokdo vyústila do iniciativ, jako je například celostátní vzdělávací program, který každoročně vysílá 62 studentů základních, středních a vysokých škol na výlety po ostrovech a to v pravidelných intervalech. Vláda také nechala napsat učebnici, která propaguje tyto ostrovy jako výlučně korejské vlastnictví.

Když japonská prefektura Shimane oznámila v roce 2005, že bude slavit "Takešima Day", Korejci reagovali demonstracemi a protesty po celé zemi. Jeden člověk se dokonce nechal na protest upálit, jiní si nechali uříznout prsty.

V posledních letech se ve spojitosti s tímto souostrovím nejvíce mluví o plánech Jihokorejců postavit zde námořní základnu, Japonsko vždy na tyto zprávy reaguje odmítavě. Přestože Korea argumentuje nutností zabezpečit se před případnou hrozbou Severní Koreje nebo Čínské lidové republiky.

V dnešní době, kdy demokratické konsolidace, rostoucí ekonomická vzájemná závislost, kulturní výměny a nové typy hrozeb naznačují nepravděpodobnost, že by se mezi Japonskem a Jižní Koreou mohl vyvinout velký mezistátních konflikt právě kvůli Takešimy resp. Dokda.
Podle profesora Youngshika Bonga na American University ve Washingtonu prognóza varuje, že jeho status quo mezi Japonskem a Jižní Koreou bude pokračovat, a že je velmi malá pravděpodobnost, že by obě strany došly k trvalé dohodě.

Dokdo resp. Takešima zůstává tedy otázkou týkající se státních elit, které se snaží územní spor neřešit, aby náhodou neohrozily svoji politickou kariéru

zdroje:

NAKAJIMA, Kentaro . IS JAPANESE MARITIME STRATEGY CHANGING? AN ANALYSIS OF THE TAKESHIMA/DOKDO ISSUE. Cambridge, 2007. 28 s. Diplomová práce. Harvard University. Dostupné z WWW: <http://www.wcfia.harvard.edu/us-japan/research/pdf/07-08.Nakajima.pdf>.

FERN, Sean . Tokdo or Takeshima? The International Law of Territorial Acquisition in the Japan-Korea Island Dispute. Stanford Journal of East Asian Affairs. Winter 2005, 5, s. 78-89. Dostupný také z WWW: <http://www.stanford.edu/group/sjeaa/journal51/japan2.pdf>.

KAY, Bryan . Japan and South Korea's Rocky Row. The Diplomat [online]. August 12, 2011, [cit. 2011-11-02]. Dostupný z WWW: <http://the-diplomat.com/2011/08/12/japan-and-south-korea%E2%80%99s-rocky-row/>.

PANDA, Rajaram . South Korea's Misguided Pier Plan. The Diplomat [online]. October 07, 2011, , [cit. 2011-11-02]. Dostupný z WWW: <http://the-diplomat.com/2011/10/07/south-korea%E2%80%99s-misguided-pier-plan/>.

SELDEN, Mark . The Asia-Pacific Journal: Japan Focus [online]. 25 April 2011 [cit. 2011-11-02]. Small Islets, Enduring Conflict: Dokdo, Korea-Japan Colonial Legacy and the United States. Dostupné z WWW: <http://www.japanfocus.org/-Mark-Selden/3520>.

DONG-JOON, Park; CHUBB, Danielle . Why Dokdo Matters to Korea. The Diplomat [online]. August 17, 2011, , [cit. 2011-11-02]. Dostupný z WWW: <http://the-diplomat.com/new-leaders-forum/2011/08/17/why-dokdo-matters-to-korea/>.

Bong, Youngshik D, Politics of the Dokdo/Takeshima Issue (August 17, 2009). Available at SSRN: http://ssrn.com/abstract=1456716
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vincenc Kopeček Vincenc Kopeček | E-mail | Web | 6. listopadu 2011 v 20:11 | Reagovat

Pěkně napsáno, zajímavé. OK.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama