Tento blog vznikl v rámci oboru Politická a kulturní geografie na Ostravské univerzitě v Ostravě

Kurilské ostrovy: Jablko sváru japonsko-ruských vztahů

1. prosince 2011 v 13:11 | Jana Dračková, David Bulawa |  Politické střípky

Územní spory se velmi často stávají citlivými politický otázkami, které jsou dnes velmi těžko řešitelné. Incidenty související s územní svrchovaností se můžou snadno proměnit v politický problém, který velmi silně ovlivňuje celkový vztah mezi jednotlivými zeměmi, většinou sousedy. Ne jinak je to se vztahem Japonska a Ruska.



Tyto dva státy vedou dlouholetý spor o část Kurilských ostrovů - ostrovní řetězec táhnoucí se na sever od japonského ostrova Hokkaidó až k jižním cípu poloostrova Kamčatka v Rusku. Jablkem sváru jsou 4 ostrovy Kunashir (známý v japonštině jako Kunashiri), Iturup (Etorofu), Shikotan a skalnaté ostrůvky Habomai. Rusko tuto oblast považuje za Jižní Kurily, Japonsko naopak za Severní teritorium.
Kurilský problém má dlouhou tradici. Roku 1875 se Rusko a Japonsko dohodly v tzv. Petěrburské dohodě, že Japonci získají souostroví výměnou za postoupení Sachalinu Rusku. Poté začali Japonci toto území intenzivně osidlovat. V době vypuknutí 2. Světové války obývalo území 17 000 Japonců. V srpnu roku 1945 došlo k sovětsko-japonské válce, při níž byly mimo jiné obsazeny Rudou armádou i Kurilské ostrovy. Po druhé světové válce ovšem Sovětský svaz opět toto území nárokuje, což je vede k nepodepsání mírové dohody. Japonsko nikdy ruskou okupaci Kuril nepřijalo a po léta odmítalo podepsat mírovou smlouvu s Ruskem. V roce 1949 byli všichni obyvatelé deportováni do Japonska.
V roce 1956 Nikita Chruščov slíbil vrácení ostrovů Habomai a Shikotan Japonsku v naději, že dojde ke shodě a podepsání mírové smlouvy. Jednání mezi oběma státy skončila neúspěchem. Jedním z důvodů selhání byl i neustálý tlak na Japonsko ze strany Spojených států, obávajících se legálního vlastnictví Kurilských ostrovů Sovětským svazem, což bylo proti záměru USA, které v tomto sporu viděly příležitost k oslabení Sovětského svazu během studené války.

V roce 1993 navštívil ruský prezident Boris Jelcin Japonsko a jednal s japonským ministerským předsedou Moriteru Hosokawou. Výsledkem jejich jednání bylo Tokijské prohlášení, které se stalo základem pro vývoj vzájemného vztahu. Od té doby se oba státy navzájem vyzívají k posunu v urovnání této záležitosti

Zajímavý je rovněž postoj obou zemí:

Zatím co Ruská federace se snaží spor vyřešit různými ústupky a výzvami na urovnání, které mají Rusko spíše ukázat v lepším světle než samotný spor posunout dál.

Japonská vláda se snaží udržet povědomí veřejnosti o sporu a aktivně ji do něho zapojit.

Japonská strana pořádá pravidelné návštěvy příbuzných osob vysídlených po válce, aby se modlili před svatyní předků a udělali z toho záležitost velmi emotivní pro japonskou veřejnost.

Každý rok na 7. února, který je slaven jako den Severní teritoria tisíce rozhořčený japonských studentů pořádá protesty proto Ruské nadvládě na ostrovech a před velvyslanectvím Ruské federace v Tokiu pálí Ruské vlajky.

Pomyslné napětí také eskaluje při každém politickém incidentu související s otázkou ostrovů. Ruský prezident Dmitrij Medveděv například minulý rok podnikl oficiální návštěvu na Kurilské souostroví. Tento rok se zase, dnes už bývalý, japonský premiér Naoto Kan, spolu ministrem zahraničních věcí Seiji Maeharou, zúčastnil upalování ruských vlajek.

Poslední zpráva, která v souvislosti s těmito ostrovy proběhla médii říká, že Ruský prezident na setkání APEC v Honolulu vyzval Japonsko, aby upřednostnil ekonomiku před politikou, načež japonský premiér ho vyzval ke vstupuj nových mírových rozhovorů.

Přes všechny dosud uskutečněné jednání a ústupky se ale nezdá, že by tento teritoriální rozpor měl mít v brzké době nějaké konečné řešení. Podle Jonathana Berkshire Millera, specialisty kanadského vlády pro zahraniční otázky je však spor nutné ukončit co nejdříve a to z kvůli geopolitické pozici:"Je nezbytné, aby Japonsko a Rusko vyřešili tento spor, pokud se chtějí chránit před rozpínající se Čínou a převzít základní roli v mapování o budoucím strategickém rámci regionu."


Pro zajímavost uvádíme přílohu:

"Japonsko i Rusko poskytly mnoho argumentů na podporu svých pozic. Nejvýznamnější argumenty lze shrnout takto:

Ruské argumenty:

  • Původní obyvatelé ostrovů jsou Ainové - lidé, kteří z antropologického hlediska nemají nic společného s Japonci. Japonci napadli Kurily, kde prováděli etnické čistky a zdecimovali populaci Ainů. Vzhledem k těmto událostem nemají Japonci žádné morální právo na vlastnictví ostrovů.

  • Kurily jsou třetí osoba minulého času slovesa kurit' (kouř). Toto jméno bylo dáno ostrovům ruskými námořníky, kteří viděli sopky produkovat kouř. Rusové jako první objevily Kurilské ostrovy a to v roce 1697 cestovatelem Atlasovem.

  • V průběhu druhé světové války bylo Japonsko věrným spojencem nacistického Německa. Sovětský svaz byl nucen na Dálném východě nasadit více než jeden milion vojáků, jejichž absence výrazně zvýšila ruské ztráty na německé frontě. Japonskou ambicí bylo obsadit celé území Ruska od Dálného východu až po Ural v souladu s předběžnou dohodou s Hitlerem.

  • Japonsko bylo ve Druhé světové válce poraženo a mělo by za to platit stejným způsobem jako Německo. Německo muselo postoupit Rusku obrovské území Pruska a nedělalo si žádné územní nároky. Podle některých Rusů územní nároky Japonska manifestují jeho agresivní povahu. Pokud by Rusko postoupilo některé ostrovy Japonsku, Japonsko bude postupně žádat zbytek ostrovů.

  • Jakmile by došlo k postoupení Kuril, Spojené státy by na nich mohly chtít postavit vojenské základny a tím připravit Rusko o kontrolu nad Ochotským mořem, a de facto tak narušit bezpečnost Ruska jako celku.

  • Postoupení ostrovů by mohlo způsobit nepokoje v ruské společnosti, která by mohla ruské politické vůdce označit za zrádce, protože by došlo k narušení cti ruských vojáků, kteří padli ve válkách s Japonskem. Postoupení ostrovů by znamenalo, že bojovali a zemřeli zbytečně.

Japonské argumenty :

  • Kurily se dostaly pod japonskou jurisdikci na přelomu 16. a 17. století, zatímco Rusové se na Kurilských ostrovech objevují až v 18. století. Rusové vždy Kurily využívali k vybudování dočasných osad k lovu vyder, ryb a čerpání přírodních zdrojů okolních moří. Rusové podle Japonců " nehnuli ani prstem" při budování infrastruktury, komunikací, investiční výstavby a domů na Kurilských ostrovech. Vše vybudovali a zaplatili Japonci, proto Rusko nemá žádná historická práva na toto území.

  • Kurily tvoří 6, 14 tisíc čtverečních mil ostrovů obydlených 16 800 lidmi, což je v průměru méně než 3 osoby na čtvereční míli. Většina z těchto lidí žije v krajní chudobě, která nepřísluší civilizované společnosti. Podle Japonska se ruská vláda nikdy významně nestarala o toto území nebo o lidi, kteří na Kurilských ostrovech žijí.

  • Japonsko je přelidněné, a zoufale potřebuje toto území k rozšíření svého životního prostoru. Japonci slibují, že pokud získají Kurily, nebudou Rusy žijící na ostrovech vyhánět, jak to dělala ruská okupační armáda s japonskými obyvateli v roce 1945. Japonsko bude schopné poskytnout těmto lidem důstojnou životní úroveň nebo případně zaplatit značné kompenzace těm, kteří by se rozhodli přestěhovat do Ruska. Pomoci jim koupit domy, založit podniky nebo získat vzdělání.

  • Rozhodnutí postoupit ostrovy, by navždy vyřešilo územní problém. Mírová smlouva by pak byla okamžitě podepsána a došlo by k výraznému zlepšení bilaterálních, ekonomických a politických vztahů mezi oběma zeměmi. Rusko by mohlo ve velkém měřítku značně využívat japonské investice, které by pomohly zvýšit životní úroveň na ruském Dálném východě.

  • Podle smlouvy podepsané v roce 2004 ruským prezidentem Putinem, Rusko postoupilo Číně několik velkých ostrovů v řece Amur, bez jakýchkoli zřetelných zisků. Proč by tedy nemělo postoupit Kurilské ostrovy Japonsku a získat tím významné politické a ekonomické výhody?"1

1Tesař, Tadeáš. Kurilské souostroví: oblast rusko-japonského sporu [online]. E-polis.cz, 8. březen 2011. [cit. 2011-12-01]. Dostupné z WWW:. ISSN 1801-1438.


Zdroje:


Tesař, Tadeáš. Kurilské souostroví: oblast rusko-japonského sporu [online]. E-polis.cz, 8. březen 2011. [cit. 2011-12-01]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/ze-zahranicniho-deni/605-kurilske-souostrovi-oblast-rusko-japonskeho-sporu.html>. ISSN 1801-1438.


BECKER, Michael . Conflict over the Kuril Islands. American Foreign Policy [online]. 09-04-2011, [cit. 2011-12-01]. Dostupný z WWW: <http://afpprinceton.com/2011/04/kuril_islands/>.


MILLER, Jonathan Berkshire . Http://www.asiasentinel.com [online]. 13-09-2011 [cit. 2011-12-01]. The Knotty Kuril Island Problem. Dostupné z WWW: <http://www.asiasentinel.com/index2.php?option=com_content&do_pdf=1&id=3741>.


Bbc.co.uk [online]. 01 - 11-2010 [cit. 2011-12-01]. Kuril islands dispute between Russia and Japan. Dostupné z WWW: <http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-pacific-11664434>.


TANDON, Shaun Tandon. AFP [online]. 13-11-2011 [cit. 2011-12-01]. Russia tells Japan to put trade first. Dostupné z WWW: <http://www.google.com/hostednews/afp/article/ALeqM5gnNdeIGR3zK1Vyu-XD2y5vt5R7qg?docId=CNG.5153263dc6f7f5f8f2e87d254bf0bc7b.c1>.


Bbc.co.uk [online]. 1-10-2010 [cit. 2011-12-01]. Russian president visits disputed Kuril islands. Dostupné z WWW: <http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-pacific-11663241>.


FRASER JR., Roderick J. . The Kurile Islands Dispute: An Obstacle in Russo-Japanese Relations. Rhode Island : University of Rhode Island , 1993. 90 s.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vincenc Kopeček Vincenc Kopeček | E-mail | Web | 9. prosince 2011 v 18:17 | Reagovat

Celkově OK, ta dlouhá příloha vypadá podivně, i když je řádně citovaná, asi by bylo lepší příště na něco podobného jenom odkázat hyperlinkem, tady na blogu si to můžete dovolit.

Jinak máte tam dost vybočení z větné vazby a chyb v interpunkci, to si po sobě ještě opravte.

BTW - to s Kurily od slova kuriť a objevitelem Atlasovem zní téměř jako zpráva rádia Jerevan, až jsem si musel zjistit, že ten Atlasov fakt existoval; i když Kurily od kuriť je skutečně velmi lidová etymologie :-)

2 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 3:39 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

3 nahornikarabach nahornikarabach | E-mail | Web | 16. října 2012 v 21:14 | Reagovat

Ahoj, prosím můžeš mi poradit, jak si dělal pozadí Tvého blogu? Taky teď začínám s blogem. Ten tvůj je supr.
Díky Vašek

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama